O tom, jakou funkci může hrát pro mikroklima měst dostatek stromů, už jste se mohli dočíst v našich minulých článcích. Pozitivních dopadů zeleně ve městech je celá řada a jsou kvalitně podložené, proč tedy nemáme stromů ve městech víc?
Pro začátek stojí za to si připomenout, jakou roli strom ve městě vlastně hraje. Zcela zásadní je z klimatického hlediska schopnost stromu ochlazovat své okolí pomocí transpirace, tedy vypařování vody ze svého povrchu. Má to ale háček.
Strom začíná zlepšovat okolní klima až mnoho let po svém vysazení a jen pokud doroste do dostatečné velikosti. Ne vždy však městské stromy získávají správné množství vláhy, tím pádem ne všechny dostatečně vyrostou a pak může být nutné exemplář pokácet a vysadit jiný, což se u veřejnosti může setkat s vlnou nevole.
Důvodem mohou být i stísněné poměry v podzemí, kde se strom snaží zakořenit. Zvlášť v centrech měst je půda pod povrchem doslova prošpikována kabely, trubkami a jinými inženýrskými sítěmi. Ty může strom navíc poškodit a komplikuje jejich opravy.
A to nejsou jediné problémy, se kterými se stromy potýkají. I když má vedení města vůli a vhodné místo pro vysazení zeleně, mohou v památkových oblastech narazit na legislativní problém. Podle památkářů může totiž zeleň narušit historický ráz některých lokalit.
To byl i případ Nového Jičína, kde ze strany občanů vzešel požadavek na vysázení stromů okolo kašny na dlážděném historickém náměstí. Národní památkový ústav žádost města v roce 2021 zamítl a až po dlouhém jednání loni své stanovisko změnil, když povolil vysadit čtveřici lip.
Stejný problém s jinou dohrou byl k vidění v roce 2022 na Karlově náměstí v Třebíči. Při jeho rekonstrukci zástupci města porušili dohodu s památkáři, když oproti původnímu projektu nechali vysadit o deset stromů navíc. Ministerstvo kultury reagovalo zrušením třičtvrtěmilionové dotace na další obnovu památkové zóny. Podle starosty byly ale další stromy na dlouhou dobu jedinou šancí připravit náměstí na nadcházející klimatické změny.
Zdroje:
Comments